Nesbírejte ptáčata jejich rodičům, mnohdy opuštěná vůbec nejsou…

Jaro je v plném proudu a v přírodě se rodí nebo líhne velké množství nejrůznějších mláďat. Není výjimkou, že i ryze městský člověk zažije tento děj doslova na vlastní kůži. Mnoho ptáků je totiž navázáno na blízkost lidských obydlí, často i přímo na domech hnízdí. Stejně tak i městské parky jsou plné ptačích druhů, které vyhledávají stromy, keře, vodní plochy nebo rákosiny k tomu, aby úspěšně vyvedly svá mláďata. Je tak zcela běžné, že potkáte mladé kosy černé, drozdy zpěvné, vrabce domácí a polní, rehky domácí, sýkory koňadry, sýkory modřinky, holuby hřivnáče, hrdličky zahradní a další.

Jak ale poznat, že je o mládě dobře postaráno a není nutné do tohoto procesu nijak zasahovat?

V prvé řadě je dobré si uvědomit, že přírodní zákony fungují i bez našich zásahů, a to opravdu dokonale. Zvířecí rodiče většinou velice rychle poznají, že potomek má nějakou vývojovou vadu nebo je nemocný, a proto mu nevěnují další péči. To jsou obvykle ta holátka nebo odrostlejší mláďata, která se najdou opuštěná na zemi. V těchto případech má jedinec malou šanci na přežití nebo pak musí zůstat v záchranné stanici jako tzv. trvalý handicap. Rodiče jinak o mláďata pečují v pravidelných intervalech, kdy na hnízdo nosí potravu. To lze často přímo pozorovat, ale musíme být co nejméně nápadní. Spokojená ptáčat leží nebo stojí na místě, přiblížíme -li se, utíkají před námi. Naopak mládě v nesnázích se dlouhou dobu dožaduje potravy otevíráním zobáčku, v jeho okruhu nejsou delší dobu vidět rodiče.

Kdy tedy do přírodních procesů zasahovat?

Je-li mládě zraněné, má zlomenou končetinu, má na sobě krev, je prochladlé a apatické, dalším důvodem je i napadení kočkou nebo psem. Pokud se nachází vzletlé mládě v ohrožení, můžeme ho kousek poponést nebo vyzvednout na bezpečné vyvýšené místo. Holátka patří do hnízda, kde je rodiče ještě zahřívají, proto je nutné je tam vrátit, v případě zničení hnízda je možné provizorně vytvořit i náhradní, které si rodiče poté i s mláďaty najdou. U ptáků nefungují pachové vjemy jako u savců, proto je možné na ně sáhnout, aniž by je rodiče odvrhli.

Jak postupovat, pokud mládě potřebuje pomoci?

Umístěte ho do papírové krabičky vystlané papírovými ubrousky, zajistěte dostatečné teplo. V každém případě, co nejrychleji kontaktujte záchrannou stanici a mládě předejte. Krmení probíhá přibližně každých 20 minut, proto čím dříve se dostane do odborné péče, tím se zvyšují jeho šance na úspěšný návrat zpět do volné přírody.

V záchranných stanicích tvoří ptáci více než 60 % všech přijímaných živočichů, velmi častými pacienty jsou právě mláďata. Lidé by si měli všímat procesů, které se v přírodě dějí a neměli by být k přírodě lhostejní. I tak je ale mnohdy zapotřebí nic nepřehánět a vždy objektivně zhodnotit, zda dané zvíře skutečně potřebuje lidskou pomoc. Mateřská láska totiž není silná jenom v lidském světě, ale i v tom zvířecím.

Sdílení: